Zdeněk Nebřenský

Nota biograficzna

Ur. W 1978 r. w Przybramie (Kraj środkowoczeski); 1997–2004 studia historii i antropologii kulturowej w Pradze i Lipsku; 2004–2008 pobyty badawcze w Berlinie, Warszawie i Bratysławie; 2012 obrona doktoratu na Uniwersytecie Karola w Pradze na podstawie pracy porównawczej o społecznej i kulturowej historii polskiej i czechosłowackiej inteligencji po stalinizmie; 2009–2013 doradca w „Instytucie Współpracy Międzynarodowej” (dotowanym przez Ministerstwo Szkolnictwa, Młodzieży i Sportu Czech); 2013 Junior Fellow w Kolegium Imre Kertésza w Jenie; 2015–2017 Junior Researcher w Instytucie im. Masaryka Czeskiej Akademii Nauk w projekcie poświęconym porządkowi przestrzennemu fabryk tekstylnych w Monarchii Habsburgów w „długim wieku XIX”. Od marca 2018 kierownik praskiego biura Niemieckiego Instytutu Historycznego w Warszawie.

Zainteresowania badawcze

Obecne prace włączone jest do zespołu badawczego 1 (Regionalność i powstawanie regionów), w którym Zdeněk Nebřenský realizuje projekt „Przestrzenność społeczeństwa: instytucje społeczne w miastach przemysłowych Europy Środkowej”.

Dodatkowe zainteresowania badawcze:
Transnarodowa i porównawcza historia Europy Środkowo-Wschodniej w XX wieku
Społeczna i gospodarcza historia imperium Habsburgów
Historia intelektualna Europy w okresie nowoczesności

Publikacje

Monografie:

Katedrály industriálního věku: Textilní továrny a sociální otázka v českých zemích, 1884-1914 [Kathedralen des industriellen Zeitalters: Textilfabriken und soziale Frage in den Böhmischen Ländern, 1884-1914], Praha 2019.

Marx, Engels, Beatles. Myšlenkový svět polských a československých vysokoškoláků, 1956–1968, Praha 2017

Redakcje:

Razem z Maria Cieśla, Sabine Jagodzinski, Aleksandra Kmak-Pamirska, Miloš Řezník (red.): Regionsmacher in Ostmitteleuropa, Osnabrück 2021.

Wspólnie z Karlem Šima (red.): Interlocking of Urbanity and Rurality in the Popular Culture of East Central Europe. Special Issue: Urban People – Lidé města 2 (2017).

Artykuły:

Politik der Regionalgeschichte. Tschechoslowakische, ostdeutsche und polnische Historiker als Regionsmacher, 1945-1965, w: Maria Cieśla, Sabine Jagodzinski, Aleksandra Kmak-Pamirska, Zdeněk Nebřenský, Miloš Řezník (red.): Regionsmacher in Ostmitteleuropa, Osnabrück 2021, s. 255-283.

Regionsmacher in Ostmitteleuropa. Zur Entstehung einer Forschungsperspektive. Eine Einführung (razem z: Maria Cieśla, Sabine Jagodzinski, Aleksandra Kmak-Pamirska, Miloš Řezník (red.): Regionsmacher in Ostmitteleuropa, Osnabrück 2021, s. 7-30.

Marxismus a česká historiografie: příklad pojmu manufaktura, 1866-1956 [Marxismus und Tschechische Historiographie: das Beispiel des Begriffs Manufaktur, 1866-1956], w: Historická sociologie 1 (2020), s. 65-86.

"Musieliśmy zmagać się z nieufnością". Kluby studenckie w Czechosłowacji i Polsce w "długich latach sześćdziesiątych", w: Kamil Dworaczek, Krzysztof Łagojda(red.), Środowisko studenckie w krajach bloku sowieckiego, 1945-1989, Wrocław 2020, s. 455-475.

„Jak píší historii českého umění“: polemika Josefa Braniše s dílem Josefa Neuwirtha. Několik poznámek k nacionalizaci vědy ve druhé polovině 19. století [„Wie schreibt man die Geschichte böhmischer Kunst“: die Polemik von Josef Braniš mit dem Werk von Josef Neuwirth. Einige Bemerkungen zur Nationalisierung der Wissenschaft in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts], w: Tamara Nováková, Markéta Devátá, Antonín Kostlán (ed.), Mezi Čechy a Němci, mezi vědou a životem. K poctě historičky Aleny Míškové, Praha, 2020, s. 56-74.

Generationsgeschichte als Begriffsgeschichte: ein Plädoyer für Historische Semantik, w: Dějiny, smysl a modernita. K 75. narozeninám Miloše Havelky, Praga 2019, s. 367-381.

The Prague Spring of 1968 as “Master Narrative:” Emergence, Continuity, and Transformation, w: Martin Schulze Wessel (red.), The Prague Spring as a Laboratory, Göttingen 2019, s. 243-260.

Ivan M. Jirous, underground a kulturní revolta šedesátých let 20. století [Ivan M. Jirous, Underground und kulturelle Revolte], in: Ladislav Kudrna (ed.), Podhoubí undergroundu, Praha 2018, s. 28-48.

Nový člověk, sexuální výchova a středoevropský stalinismus [Der Neue Mensch, die Sexualerziehung und der zentraleuropäische Stalinismus], in: Lukáš Fasora / Jiří Hanuš / Denisa Nečasová u.a., Svůdnost sociálního experimentu – Nový člověk 20. století, Praha 2018, s. 278-293.

Interlocking of Urbanity and Rurality in the Popular Culture of East Central Europe. Editoral Note (gemeinsam mit Karel Šima), „Urban People – Lidé města” 2 (2017), s. 165–170.

„Wozu die ganze Aufregung?” Tschechoslowakische und polnische Diskussionen über die Moral der Jugend und junge Ehen in den 1960er Jahren, w: Christiane Brenner, Karl Braun, Tomáš Kasper (red.), Jugend in der Tschechoslowakei: Konzept und Lebenswelten, 1918–1989, Göttingen 2016, s. 235–265.

From International Activity to Foreign Tourism: East-West Interaction, Czechoslovak Youth Travel, and Political Imagination after Stalin, „East European Politics and Societies” 1/29 (2015), s. 147–167.

Die „Weltoffenheit” der tschechoslowakischen und polnischen Jugend. Kulturtransfer aus Ostmitteleuropa als Herausforderung für die Zeitgeschichte Europas, w: Agnes Arndt, Joachim C. Häberlen, Christiane Reinecke (red.), Vergleichen, Verflechten, Verwirren? Europäische Geschichtsschreibung zwischen Theorie und Praxis, Göttingen 2011, s. 140–168.

Early Voices of Dissent. Czechoslovak Student Opposition at the Beginning of 1960s, w: Martin Klimke, Jacco Pekelder, Joachim Scharloth (red.), Between Prague Spring and French May. Opposition and Revolt in Europe, 1960–1980, New York – Oxford 2011, s. 32–48.

Die Repräsentationen studentischer Klubs in zentraleuropäischen Städten. Prag, Warschau und Bratislava in den 1960er Jahren, „Documenta Pragensia” XXX (2011), s. 459–488.

Proměny továrního prostoru v období vrcholné průmyslové moderny. Přístupy, problémy a perspektivy soudobého historického výzkumu, „Moderní dějiny” 1/24 (2016), s. 1–25.

„Tovární komíny nejsou samy tím objektem, o nějž se jedná.” Představy živnostenských inspektorů o uspořádání továrního prostoru v Předlitavsku v letech 1884–1914, „Hospodářské dějiny/Economic History” 1/30 (2015), s. 39–74.

„Je třeba zvýšit kulturnost myšlení.” Populární kultura a diskuze o programu studentských klubů v Praze v šedesátých letech 20. století, w: Ondřej Daniel, Tomáš Kavka, Jakub Machek (red.), Populární kultura v českém prostoru, Praha 2013, s. 137–156.

Revoluční kultura, reprezentace nového člověka a proměny panství v poúnorovém Československu a sovětském Rusku, w: Jiří Kocian, Markéta Devátá (red.), Únor 1948 v Československu. Nástup komunistické totality a proměny společnosti. Praha 2012, s. 261–269.

Představy československé mládeže o západoevropské levici před rokem 1968, w: Martin Franc, Stanislav Holubec (red.): Mladí, levice a rok 1968, Praha 2009, s. 53–69.

Stanowiska naukowe, członkostwa, wyróżnienia

Society for the Study of Labour History
International Conference of Labour and Social History
Centrum pro studium populární kultury, Praga
2004–2005 Stypendysta des Fundacji Czesko-Niemieckiej na Uniwersytecie Humboldtów w Berlinie
2006–2008 Stypendysta Fundacji Hertie w Berlińskim Kolegium Porównawczej Historii Europy
2013 Stypendysta Federalnego Ministerstwa Edukacji i Nauki w Kolegium Imre Kertésza w Jenie
2014 Stypendysta Fundacji im. Maxa Webera w Niemieckim Instytucie Historycznym w Warszawie